Chalet Astré

Kousek ráje v Orlickém Záhoří. Nebe pocukrovaný hvězdama. Panenská příroda. Dům, který jsme před lety postavili jako náš domov a po pár letech se ho rozhodli pronajímat …. to je ale safra dlouhej příběh. A tohle je jeho pokračování…

Člověk myslí, život víteco. Naše rozhodnutí začít pronajímat náš dům v horách mělo asi stejnou výdrž, jako já ve svých patnácti při běhu – žádnou.

A tak jsme se v lockdownu minulého roku, po 10 měsících, přesunuli z pronajatého domečku zpátky do vlastního, neb zavřené okresy to všechno tak nějak vyřešily za nás. 

Platit nájem, když máte prázdný dům na horách nedává smysl. 

A protože jsem měli hodně času, odžitou další zkušenost a v hlavě pořád pocit “a co když prostě zejtra umřu?” (To já tak často mám, když zrovna nežiju sebe, ale rvu se do “role” ve který nemám co dělat.)

Naše toulavý boty a pocit zázemí dali asi po pátý procházce po okolí high five!

Vrátili jsme se zase zpátky k sobě. Nebo se mi spíš povedlo přesvědčit Lukáše, že je fakt ten správnej čas znovu obout svý toulavý kecky. 

A tak se touláme. 

A pronajímáme a když se zrovna netouláme, tak nepronajímáme a jsme doma.

Za celou rodinu můžu říct, že milujeme obě fáze.

Ještě před dvěmi lety bych řekla nikdy.

Nedokázala jsem si představit, že v našem domě budou “cizí” lidi.

Jenže potom jsme zažili dva přenádherný měsíce ve sdíleným baráku na severu Španělska. Sdílená kuchyň, koupelna i všechny emoce světa. A bylo nám tam tak dobře, že jim za pár týdnů zase pojedeme rozlívat mlíko po podlaze. Našli jsme tam kusy sebe, který jsme životem nějak poztráceli.

Život v karavanu jsem si taky okusili, ale to už na nás bylo moc. 

Nás bylo v tom stísněným prostoru moc ALÉ, nějaký větší, prostornější ….

Ale po těhlech zkušenostech jsme dospěli k tomu, že nám vůbec nedělá problém, že v našem bude někdo jiný. 

Naopak jsme rádi, protože ta energie tady je boží.

Že děti mají místo pokoje herničku. 

Že barák neplníme věcmi, který nám neslouží (klacky, mušle i šutry tam jsou, to je jasná!) a že se nemusíme před odjezdem do tramtárie starat o to, kdo bude dům držet v teple a hydratovat kytky, protože nám o něj, i hosty pečují daleko starostlivější a pečlivější lidi, než jsme my sami – tímto vám z celýho srdce děkujeme a milujeme vás K+P. 

Přinášíte k nám totální PEACE.

A dává to smysl!

To je skvělá věc. 

Že člověk může libovolně měnit rozhodnutí, na kterejch nestojí svět a životy druhých, ale jen vlastní ego. 

Co si ostatní asi pomyslí (dycky něco. Dycky!) ale je to úplně jedno.

Naší superschopností je měnit rozhodnutí podle aktuální situace.

Taky umět za pár hodin sbalit celej svůj život do jedný starý Oktávky. 

A dělat z prdů kuličky.

Za pár dnů to zase balíme. TEĎ, když tady začíná bejt tak krásně! Na jaro a léto padáme pryč. Jasnej plán nemáme. Kam nás to zavane. Za dobrodružstvím.

Tak kdybyste hledali božskej klid, cestovatelskej vibe v horách u řeky a místo, kam se zašít před ruchem s bandou, otevřeli jsme rezervace na www.chalet-astre.cz

Těšíme se. Na vás tady a na nás někde. Čáu.